Včelí jed

Včelí jed je produkt jedotvorné žlázy dělnic a včely k jeho tvorbě potřebují bílkovinnou stravu. Dokážou však do jedu převést i zplodiny vzniklé při invertování nektaru. Jed vytváří i včelí matka, ale používá jej jen při souboji s jinou matkou.

Jed tvoří přibližně 65 % vody, 27 % bílkovin a 8% připadá na ostatní látky. Jed nemá stálé chemické složení (ale k účinné složce patří např. melittin), je to bezbarvá příjemně vonící látka. Včelí jed působí na nervovou soustavu, snižuje krevní tlak, rozkládá červené krvinky, způsobuje šok a horečkovitý stav. V místě, kde do těla proniklo včelí žihadlo, za pocitu ostré bolesti vzniká otok a u citlivých osob vyrážka a bezvědomí.

Pomoc spočívá v odstranění žihadla odrýpnutím (vyškrábnutím) nehtem (doporučil bych spíše nůž nebo kreditní kartu), na ránu se aplikuje mýdlo, cibule nebo ocet. Alergici potřebují okamžitou zdravotnickou pomoc. Jsou zaznamenány případy, kdy včela žihadlem zasáhla přímo cévu jinak odolného včelaře. I ten pak upadne do kratšího bezvědomí. Tvorem, který je však na účinky včelího jedu nejcitlivější, jsou samotné včely a na rozdíl od útoku na savce může včela bez obtíží své žihadlo z jiné včely opět vytáhnout a mnohonásobně použít.

Když včely snášejí nektar z ekologicky postižené oblasti (například ze skládky odpadů), je jejich med stejně „čistý“ jako každý jiný, ale škodliviny se koncentrují v jedu.

Včelím jedem se dnes také léčí různé nemoce. Bylo dokázáno, že lidé, kteří se věnují včelařství, zřídka onemocněli na DNU nebo revmatismus. V lidovém léčení se včelím bodnitím lečily nemoci kosti, bolest kloubů a revmatismus. Lekaří také experimentují se včelím jedem přoi léčbě roztroušené sklerozy.

 

 

 

 

zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Včelí_jed